Od bauxitu k aluminiu
Hliník se v našich domácnostech vyskytuje takřka na denním pořádku. Věděli jste ale, že pro kvalitní tunu hliníkových víček na zavařování či několik metrů alobalu musí být vytěženo 4 - 6 000 kg bauxitové rudy?
Největšími produkcenty bauxitu jsou podle aktuálních statistik Austrálie (téměř třetina), USA a Kanada. Za způsobem vhodného a účelného zpracování této rudy na čistý hliník však stojí především vědec ze "ze země galského kohouta" Paul Louis Héralt. Tento vědec roku 1886 dospěl k závěru, že se tento chemický prvek nejlépe získává ze pomocí elektrolýzy. A jak takový proces probíhá?
Nejprve se do tzv. elektrolyzní pece s uhlíkovou katodou naleje tavenina směsi bauxitu s minerálem kryolit o teplotě cca 260 stupňů. Do ní se následně ponoří uhlíková anoda a v pravidelných intervalech se přidává oxid hlinitý, který se díky elektrickému proudu rozkládá na čistý hliník a kyslík.
Touto technikou se ročně vyprodukuje asi 25 miliónů hliníku. Ten se vyznačuje zejména nízkou hmotností, dobrou tvárností či odolností vůči korozi.
Petr Komárek