Hliník - něco málo z historie
Možná si říkáte, že když je hliník po kyslíku a křemíku 3. nejrozšířenějším prvkem na Zeměkouli, znali jej už asi i stavitelé pyramid či legionáři římského impéria. Vždyť je to vcelku logické. Tak hojný prvek přece nemohl za stovky let existence druhu homo sapiens sapiens zůstat bez povšimnutí. Opak je ale pravdou. Hliník byl objeven Angličanem Humhry Davyem teprve na počátku 19. století. Jednalo se takřka o "všeuměla", který už jako malý kluk disponoval velkou pamětí a na svědomí má objevy také dalších chemických prvků - např. sodík, hořčík, vápník.
Slavný objev je ovšem jen začátkem. O 20 let později Dán Hans Christian Oersted úspěšně hliník izoluje. Jenže stále neexistuje způsob jak nově nalezený prvek jak nově nalezený prvek levně získávat. S jakýms takýms úspěšným nápadem přijde roku 1854 Francouz Deville, ale cena hliníku tím rapidně klesla asi na desetinu původní ceny. Na skutečně po všech stránkách vhodnou a účelnou metodu produkce hliníku si svět musí počkat až do poslední třetiny předminulého věku. Tehdy opět Francouz Paul Héroult a nezávisle na něm Američan Charles Hall nacházejí způsob průmyslové výroby elektrolýzou. Ten se i dnes neustále osvědčuje, třeba také v největší evropské hliníkárně - slovenském Žiaru nad Hronom.
Petr Komárek